Moje první finské dny (spíš noci)

16:06 14 Comments

Cestovat a poznávat nové kultury je vždycky zábava, ale jakmile na jednom místě zůstanete trochu déle a náplní vašich dní budou také běžné každodenní starosti, nejen objevování památek a jiných krás, zcela jistě začnete pozorovat drobné i větší rozdíly. Evropa je v současné době tolik propojená, že velký kulturní šok, jako například když přijedete do Asie, podle mě v žádné zemi nehrozí. Přesto existuje mnoho rozdílů a zvyknout si na některé odlišnosti může být v případě studia v zahraničí těžké. Co jsem během prvních dní ve Finsku vypozorovala já?


Nejdřív bych možná pro kontext měla zmínit, kde se vlastně nacházím. Mým domovem se pro tento semestr stalo město Oulu, největší v severním Finsku, což při počtu obyvatel o něco málo větším než má Plzeň je pro mě trochu úsměvné (nojo, pražák). Existují však jen dvě větší města (v Rusku), která jsou severněji než Oulu. K polárnímu kruhu je to odtud mnohem blíž než do Helsinek, přesto tu život není až tolik odlišný od toho "středoevropského". Vybrala jsem ale aspoň 10 věcí, které mě na začátku mého pobytu překvapily.

1. Neustálá tma
V zimě jsou kratší dny, to je jev pozorovatelný i u nás v Česku. V severských zemích jsou ale zimní dny doopravdy krátké a za polárním kruhem slunce nespatříte i pár měsíců. Když jsem na začátku měsíce přijela do Oulu, denní světlo bylo 4 hodiny denně. Někdy se stalo, že jsem jela do školy za tmy, vracela se za tmy, a protože mají některé posluchárny bez oken, neviděla jsem přírodní světlo celý den, i když jsem měla školu jen 5 hodin. Je to nepříjemné, cítíte se neustále unavení, nemáte chuť nic dělat a jste naštvaní, protože nemůžete pořádné nic vyfotit. A když už náhodou světlo "zažijete", je zataženo a sněží. Jsem popravdě ráda, že jsem přijela až po novém roce, protože dny se každý den více prodlužují a teď už máme dokonce 6 hodin světla. Zažít tu celou zimu asi musí být trochu depresivní.

2. Neustále zataženo
Pravděpodobně mám obrovskou smůlu, že jsem tu vychytala nejvíc oblačnou zimu v posledních letech. V zimních měsících je totiž i tady možné spatřit polární zář, několikrát do měsíce. No, když už teď v lednu byla, schovávala se za mraky. Opravdu slunečných dní tu zatím byla maximálně třetina, občas třeba polojasno (ale jen přes den, v noci bylo jasno snad třikrát!). Třeba zrovna teď, když se podívám z okna, sněží.

3. Všichni jezdí na kole
Když přijedete do Nizozemí, všude uvidíte kola. Je to placatá země a tak kolo jako dopravní prostředek dává smysl. Finsko je placaté úplně stejně, takže proč by to nemělo dávat smysl i tady? Chtěli byste snad namítnout, že sníh, led a -12 °C jako běžná denní teplota je dostatečným důvodem, proč na kole nejezdit, ale nikdo by tady s vámi nesouhlasil. Existuje tu veliká síť cyklostezek a narozdíl od Česka s kolem můžete i na chodník. Obojí je pečlivě upavené, v případě sněžení několikrát denně. Já jsem si kolo pořídila hned v prvním týdnu. Stálo mě jen o něco málo víc než měsíční lítačka na autobus (50 €) a vždycky jsem hrozně chtěla kolo s košíkem ♥


4. Silnice se nesolí
Jakmile v Praze napadne jen trochu sněhu, hned jsou všechny ulice a silnice posolené a člověk má strach vůbec vyjít ven, aby mu to nerozežralo boty (a teď bez nadsázky, jak ty boty hned po příchodu domů neotřete, tak jim můžete zamávat). Na ulicích je břečka a když pak začne mrznout, je to teprve sranda. Tady jsem nepotkala jediný posolený úsek. Silnice jsou protažené, v případě námrazy posypané (což platí i pro chodníky a cyklostezky), ale to je všechno. A lidé tu řídí bez problémů. Možná to množství nehod na sněhu u nás přecijen nebude až tolik chybou silničářů..


5. Finské sladkosti jsou.. divné
Nejoblíbenějšími finskými bonbony jsou tzv. salmiakki. Jde v podstatě o slanou lékořici na několik různých způsobů. Hnusné jsou naprosto všechny. Měli jsme i ovocné bonbony, které by byly vlastně celkem dobré, kdyby nebyly taky slané (a možná snad i opepřené). Asi proto nesolí silnice, že solí bonbony, haha. Čím ale trpím nejvíc je slané máslo. Zkuste si to namazat pod marmeládu..

6. Trvalivé mléko neexistuje
S tímto jevem jsem "bojovala" už při svém pobytu ve Švédsku. Mám poměrně velkou spotřebu mléka a to čerstvé na pití a do kávy preferuji, ale například na vaření i pečení je fajn mít doma neustále nějaké to trvanlivé po ruce. Bohužel, ve Finsku musíte párkrát týdně pro nové mléko.

7. Horké nápojeNejsem zrovna fanda čajů, ale na zahřátí, a to člověk ve Finsku v zimě potřebuje, je to nejlepší volba. Jenže když jsem si chtěla koupit nějaký ovocný čaj, protože ten jediný mi chutná, našla jsem jen jeden a vůbec ne dobrý. Když už, tak jen černé či zelené čaje s ovocnou příchutí, což je bohužel chuťově něco úplně jiného než (ne)čaje na ibiškovém základu. Pokud jde o kávu, kterou naopak piji ve velkém, Finové jsou jejími největšími konzumenty na světě. Pijí ale filtrovanou kávu, nikoliv nápojene založené na espressu. Chuť je trochu jiná, takže může trvat si na ni zvyknout.


8. Červená je červená
Samozřejmě, že červená na semaforu znamená stůj a nikdy bych si nedovolila to nerespektovat například v autě. Ale pokud jde o chodce, přecházet na červenou je v Česku podle mě poměrně běžné, pokud máte jistotu, že nic nejede. Myslím, že jinak by to v Praze pěšky ani nešlo, resp. by to bylo opravdu na dlouhé čekání na některých místech a nebo naopak sprint (znáte přechod na Florenci od metra k McDonaldu?). A stále mám v živé paměti Itálii, například v Neapoli jsem skoro měla pocit, že mají semafory jen protože by se to mělo. Ve Finsku je to ale úplně naopak. Fin na červenou zkrátka nepřejde, ani když je 5 ráno a nikde nikdo.

9. Oslovování křestními jmény
Finové si příliš nepotrpí na formální oslovování, ani na akademické půdě. Na zdejších univerzitách nemusí studenti před oslovením vyučujícího nebo napsáním e-mailu projít složitou procedurou zjišťování všech titulů a který je ten nejdůležitější a měl by být pro oslovení použit. Někteří vyučující podepisují e-maily jen křestním jménem, přestože jsou doktoři nebo i profesoři, a nikdo se neurazí, pokud jeho titul ani neznáte.

10. Finština
Ten jazyk je natolik specifický, že si zaslouží vlastní bod. Některá slova jsou možná lehce podobná (převzatá) germánským jazykům, některá slovanským a některá jsou úplně mimo. Cedule na ulicích, popisky, jídelní lístky, obaly potravin - všechno je ve finštině a švédštině. Pokud mluvíte anglicky, prakticky všichni se s vámi dorozumí, ale v psaném slovu se orientovat nedá. Několik prvních nákupů jsem neodlepila oči od google překladače a pro něco specifického chodila do Lidlu, protože tamní sortiment alespoň znám. Překvapilo mě, že nakupovat potraviny tu bylo těžší než v Malajsii, kde jsou popisky na obalech v angličtině velice často.


Celkově ale musím říct, že zásadní kulturní šok a stesk po domově jsem tu v prvních dnech nezažila. Myslím, že v mnoha ohledech je tu život hodně podobný Švédsku, které už jsem poznala. Rozhodně si tímto článkem nechci stěžovat nebo kritizovat a také netvrdím, že jde o nejtypičtější finské projevy. Jen jsem vybrala pár bodů, kterých jsem si všimla během prvních dní. S odstupem měsíce se na něco koukám trochu jinak a článek podobného zaměření vydám nejspíš až na konci pobytu, dále se budu z Finska věnovat fotkám a cestovatelským tipům.

Byli jste někdy ve Finsku? Co pro vás bylo zvláštní?
S jakou největší odlišností jste se setkali během cest?

Jaké články by vás z Finska nejvíce zajímaly?
Dejte mi vědět do komentářů!

14 komentářů

Týna
AUTHOR
2. února 2018 17:51 delete

Mně asi nejvíc v Estonsku překvapilo množství českých potravin v krámech. Ono by to možná nebylo vůbec nic divného, kdyby názvy potraviny třeba přeložili do místního jazyka. Jenže tady se prostě Racio celozrnné chlebíčky opravdu jmenují Racio celozrnné chlebíčky. I s tím háčkem nad "č". :D A dost mi dělá problém i mléko v pytlíkách. Je to hrozně nepraktické. Očekávám den, kdy se mi celý pytlík vyleje z lednice ven na zem :D Užívej Finska! Celkem mám v plánu navštívit v březnu Lapland :)

Reply
avatar
3. února 2018 13:26 delete

Super článek, pobavilo! Ve Finsku jsem byla 2x, naštěstí nikdy ne v zimě, tu věčnětrvající tmu, krutý mrazy a všudypřítomný sníh bych asi nedala. :D Máš můj obdiv, že jsi do toho šla. Mě na Finsku asi nejvíc "šokovala" finština, jaká je to nepřelousknutelná hatmatilka. :D Budu držet palce se studiem a těším se na další články!

Reply
avatar
Lily
AUTHOR
4. února 2018 12:59 delete

Mléko v pytlíkách? Tak to je úlet :D České potraviny ti ale závidím, to je příjemné spojení s domovem. Tady mi nejbližší spojení poskytuje občasný výskyt češtiny na nějakém produktu z Lidlu :D

Reply
avatar
Lily
AUTHOR
4. února 2018 13:02 delete

V létě musí být Finsko krásné, hlavně ta jižní část plná jezer.. ale i ta zima má své kouzlo :) Mám ve škole základní kurz finštiny a je to sranda, nepamatuji si zatím skoro nic, ale poslouchat o původu některých slov je zajímavé.

Reply
avatar
Sára Ef
AUTHOR
5. února 2018 23:13 delete

Super clanek, pro mě je Finsko taky jedno z mist, kam bych se rada podivala :)
Sarushef blog

Reply
avatar
7. února 2018 19:37 delete

Skvělý článek, rozhodně je v něm hodně zajimavostí :) strašně se mi líbí hned ta první fotka a na neustálé zataženo bych si asi nezvykla, potřebuju k životu sluníčko :D taky mě hodně překvapilo, že lidé jezdí na kole, nečekala jsem to, vzhledem k tomu sněhu :D

Maris Novotná

Reply
avatar
Gabca Hud
AUTHOR
8. února 2018 19:55 delete

Ve Finsku jsem nikdy nebyla, ale někdy bych se tam ráda podívala. Jací jsou finové povahově? :)
Jinak jsem se teda díky tobě dozvěděla hodně zajímavostí! Díky ti! :)

Gabux

Reply
avatar
Gabriela P
AUTHOR
8. února 2018 22:15 delete

Musím říct, že ta tma by mě taky deprimovala, ale zase za ten sníh bych to odpustila. Ta druhá fotka je kouzelná ♥

Jinak v Irsku to taky bylo taky 10 druhů solených másel a jen jedno bez soli. I když chleba je stejně lepší jen se samotnou marmoškou:)) O těch jejich sladkostech už jsem kdysi dávno něco četla a asi by mě to zabilo':D

A´t se ti tam líbí!:)

Reply
avatar
16. února 2018 23:10 delete

Nikdy jsem tam nebyla, ale podívat bych se tam chtěla. Finština je zajímavá, ale zlatá angličtina, ještě že je :D Sladkosti mě trochu děsí že jsou slané, tohle by se mi tam asi moc nelíbilo. A taky to, že je tam denní světlo 4 hodiny denně, to musí být zvláštní. Ale článek je super, hodně věcí mě zaujalo :)
Inspiration by Linda

Reply
avatar
Lily
AUTHOR
22. dubna 2018 22:05 delete

Děkuji :) Finsko je určitě zajímavé, ale z celé Skandinávie si mě tedy nejvíc získalo Norsko.

Reply
avatar
Lily
AUTHOR
22. dubna 2018 22:28 delete

Moc děkuji ♥ Cesty jsou tu opravdu dobře udržované a tak se dá jezdit bezpečně i na sněhu.

Reply
avatar
Lily
AUTHOR
22. dubna 2018 22:31 delete

Obecně se o Finech říká, že jsou uzavřenější. Rozhodně působí opačně než například temperamentní jižanské národy, třeba v autobusech je ticho, nikdo si nepovídá. Finové si moc nepotrpí na "small talk", obzláště s cizími lidmi. Ale potkala jsem i velice srdečné lidi!

Reply
avatar
Lily
AUTHOR
22. dubna 2018 22:33 delete

Děkuji ♥ Taky jsem tu nakonec neslané máslo objevila, buď dražší bio z Lidlu a nebo rovnou půlkilová kostka, to je volba :D

Reply
avatar
Lily
AUTHOR
22. dubna 2018 22:36 delete

Děkuji za pochvalu článku! Je určitě obrovské plus, jak snadno se tu člověk domluví anglicky! A s tím světlem je to jenom zima a každý den je ho více a více!

Reply
avatar

Děkuji za každý komentář! ♥